Stále více lidí se v posledních letech rozhoduje pro vybavení domácnosti podlahovým vytápěním, jež poskytuje mnohem efektivnější distribuci tepla než klasická otopná tělesa. Důvodem je jednak prohřátí podlahové konstrukce, jednak sálání tepla z celé plochy a postupný ohřev interiérového vzduchu v jeho přirozeném proudění. Ačkoli tento druh vytápění spotřebuje více ohřáté vody, nevyžaduje její ohřev na tak vysokou teplotu, jaká je nutná pro radiátory – standardně se podlahové topení vytápí na teplotu kolem 30 °C.
Na jaké teploty se ohřívá voda v topení
Voda jako otopné médium je užívána ve dvou základních systémech zmíněných výše, tedy v otopných systémech využívajících otopná tělesa:
- s malou kontaktní plochou (radiátory)
- plošná (podlahové vytápění.
Oba systémy jsou specifické svým teplotním spádem, který specifikuje, kolik tepla je nutné soustavě dodat, aby byla na otopných tělesech/systému správná teplota sálání. Také proto se výrazně liší teplota, které musí být na vstupu rozvodné soustavy dosaženo. Typický teplotní spád a obvyklé návrhové teploty otopných soustav na vstupu a na otopných prvcích uvádí následující tabulka.
| Typ soustavy | Teplotní spád | Teplota ohřevu | Teplota na tělesech |
| Radiátory | 20-25 °C | 70-80 °C | 50-60 °C |
| Podlahové vytápění | 10 °C | 30-40 °C | 20-30 °C |
Jak funguje podlahové vytápění
Podlahové vytápění nemusí nutně využívat vody jako otopného média, vyšší účinnosti dosahuje podlahové vytápění elektrické, které však představuje vyšší vstupní investici i náklady na provoz. Podlahové vytápění užívající vodního média je založeno na vytvoření teplovodního rozvodu pod celou nášlapnou vrstvou podlahy (trubní systém s jednosměrným vedením s trubkami malého průměru ve specifické vzdálenosti od sebe). Právě hustota teplovodních rozvodů podlahového vytápění zajišťuje jeho velmi nízký teplotní spád.
